První budovou, která sloužila jako městská radnice, byl patrový Dům kupců postavený na tržním náměstí v polovině 13. stol. za vlády Boleslava Rogatky.

Poslední velká renovace s přestavbou proběhla v letech 1902–1905 pod vedením Hanse Poelziga. Tehdy vzniklo reprezentační sídlo starosty – dnešní Svatební sál, v interiéru radnice byly osazeny všechny epitafní desky přenesené z františkánského kláštera.

Na třetím největším náměstí v Polsku stojí goticko-renesanční radnice. Jedná se o dvoupodlažní budovu na protáhlém obdélníkovém půdorysu krytou vysokou sedlovou střechou. K západnímu průčelí byla přistavěna kamenná věž. V dolní části je čtyřboká s ochozem, ve střední válcová se čtvero hodinami a v nejvyšší části osmiboká s malými okenními otvory. Věž je zakončena helmicí s lucernou.

V členité hmotě budovy je zřetelná její nejstarší část – fragmenty někdejšího Domu kupců z poloviny 13. stol. Jedná se o západní část radnice přiléhající k věži s obloukovitými okny. V severní zdi budovy je v mělké nice umístěna socha ze 16. stol. znázorňující lva s latinským nápisem, který v překladu znamená „Spravedlivý jako lev“. K Domu kupců přiléhá budova Soudní lavice. Je vidět jen polovina jeho štítu, protože druhou, jižní stranu průčelí překryla věž, která byla přistavěna později.

Renesanční průčelí je nejpůsobivějším průčelím lwówecké radnice. Zajímavá okenní ostění podle vzorů vrcholné italské renesance jsou ve Slezsku zcela ojedinělá, lze se domnívat, že jejich autorem byl nějaký italský mistr. I dnes vzbuzují obdiv dvojitá renesanční okna v přízemí.

Právě jižní portál s bohatým ostěním byl od 16. století hlavním vchodem do radnice.

Hlavní vstup od jihu vede přes okázalý renesanční portál do prostorné předsíně, která byla komunikačním centrem objektu. Odsud vedla cesta do krčmy ve sklepě, do Měšťanské zasedací síně anebo po schodech do prvního patra do Soudní lavice a Zasedací síně rady.

V předsíni se nacházejí dvě obdélníkové náhrobní desky členů rytířského rodu Talkenbergů. Obě pocházejí z františkánského klášterního kostela.

Nad schody do sklepa, středověké krčmy, jsou umístěny dvě kamenné plastiky. Jedna z nich zobrazuje mužskou postavu s kružítkem v ruce a monogramem T. L., což může symbolizovat pravděpodobného stavitele, jenž byl před nedávnem identifikován jako Tomas Lindener. Druhá plastika zobrazuje objímající se mladý pár se spojenýma rukama.

Vlevo v předsíni je vchod do Měšťanské zasedací síně. Jednalo se o největší místnost budovy a dodnes ji zdobí zachovalá síťová klenba.

Schody z předsíně vedou do prvního patra, kde najdeme další tři epitafní desky.

Nejreprezentativnějším sálem prvního patra je Svatební síň obložená tmavým dřevem a s dřevěným stropem imitujícím klenbu. V rozích sálu stojí čtyři ozdobné sloupy s kovovými zdobnými mřížemi, do nichž se opírají oblouky klenby. Interiér je vyzdoben mnoha řezbářskými detaily a zajímavými novogotickými vitrážemi. Ke Svatební síni přiléhají místnosti, které jsou nyní využívány jako městská knihovna.

V západní části chodby je na jihu místnost Soudní lavice. Na východní zdi se dochovala malba zobrazující okřídlené ženské alegorie.

Ze Soudní lavice se jde do mučírny a věznice umístěné v nejnižším podlaží věže.

Naproti Soudní lavici jsou dvě místnosti s expozicí sbírek vznikajícího muzea města, které spravuje Lwówecké kulturní středisko.