Radnice vždy bývaly nejdůležitějšími budovami ve městě. Byly sídlem vedení města, často rovněž soudu, městskou pokladnou i místem, kde se uschovávaly nejdůležitější městské listiny.

Ve středu čtyřúhelníkového náměstí obklopeného 59 domy s podloubími stojí jelenohorská radnice. Jedná se o klasicistní třípodlažní budovu postavenou na obdélníkovém půdorysu. Má dvě delší hlavní průčelí – jižní a severní. Dvě hlavní průčelí jsou architektonicky ojedinělá záležitost, radnice totiž mívají většinou jediné hlavní reprezentační průčelí. Řešení, pro které se rozhodli Zelenohorští, nediskriminuje žádnou z ulic na radničním náměstí. Oba rizality mají vstupní portály, které byly podtrženy mělkými balkony s dekorační funkcí s prolamovaným zábradlím, což zpestřuje jinak klidná průčelí. Pod římsou polovalby se na jihu nachází dekorační transparent s latinským nápisem, v překladu: „Město Boleslav Křivoústý postavil v roce 1108.“ Na severní straně pak čteme: „Po sedmi letech od zřícení se věže radnice byla tato obnovena a pro ozdobu a požitek navrácena.“

Budova je překryta valbovou střechou, z níž vyrůstá čtyřboká věž zakončená kupolovitou helmicí s hodinami, lucernou a na vrcholku s polskou orlicí. Od roku 1750 se ozývala městská znělka z ochozu na věži. Zde se konávala vystoupení sborů a koncerty. Dnes je každý den ve 12 hodin slyšet z CD reprodukce nové znělky pro dvě trumpety složené v roce 1958.

Do prostorné vstupní síně radnice se lze dostat z obou stran. Téměř celé přízemí budovy zabírá matriční úřad, jehož reprezentační svatební síň je vybavena zajímavým historickým nábytkem.

Z přízemí vede široké schodiště do vyšších poschodí. Na chodbě prvního patra uvidíte bronzovou desku s bustou legendárního zakladatele města, knížete Boleslava Křivoústého.

Zábradlí schodů do druhého patra zdobí dřevěné desky s řezbářskými motivy legend o Krakonošovi. Jedná se o práce vzniklé v řezbářské škole v Cieplicích pod vedením Ernsta Rülkeho ve 30. letech 20. stol. Zasedací síň městského zastupitelstva ve druhém patře je vybavena 26 dřevěnými, řezbářsky zdobenými deskami, které zobrazují dějiny města od období největší prosperity do současné doby. Na chodbě druhého patra je umístěn sádrový zlacený reliéf zobrazující město na pozadí Sněžky, s jelenem v popředí.

Dnešní podoba interiérů radnice pochází z doby poslední přestavby v roce 1924. Tehdy vznikly zajímavé dekorační mříže nad schodištěm a vitrážová okna.

V radničním podzemí byly během archeologických prací odhaleny stopy po předchozích budovách – gotické a renesanční. Dnes je můžete vidět v restauraci, která tam byla před nedávnem otevřena. Vlastně zde restaurace, jíž se říkalo „Radniční sklípek“, existovala již v letech 1747 až 1920. V poválečných dobách tam byly sklady a kotelna.

V roce 1910 byla budova radnice propojena se sedmi sousedními měšťanskými domy, které byly přizpůsobeny pro potřeby magistrátu. Pod visutou chodbou propojující budovy jezdila v letech 1897–1969 tramvaj, dnes po ní zbyly jen dvě kolejnice ponechané na památku a pamětní deska.

V roce 2000 byla v prvním ze sedmi domů objevena 12 metrů hluboká studna o průměru cca 2,5 m, která pak byla překryta silným průhledným sklem. Je osvětlená a je možno ji vidět v přízemí budovy.

Jelení Hora získala městská práva před rokem 1288. První písemná zmínka o radnici pochází z roku 1361, nevíme však, jak tehdejší radnice vypadala. Město bylo sužováno četnými požáry, proto byla i radniční budova několikrát přestavována. Nejstarší obraz sídla magistrátu pochází z roku 1739.

Základní kámen nové radnice byl položen pod jihovýchodním nárožím 11. června 1744.

Slavnostní otevření a vysvěcení radnice se uskutečnilo 25. září 1747. Dva roky poté byla dostavěna věž a 13. listopadu 1749 přesně v poledne poprvé zazněl zvon radničních hodin. Hodiny měly čtyři ciferníky a byly jedinými veřejnými hodinami ve městě.

Před jižním vchodem do budovy radnice se nachází fontána s Neptunem z 18. stol. Pískovcová socha pochází z jedné z vil na předměstí. V polovině 19. stol. byla postavena v místě někdejší městské kašny, která byla přestavěna na fontánu. Postava Neptuna symbolizovala široké zámořské obchodní kontakty města.