Budovu takzvané staré radnice najdeme dnes jako dům čp. 210 v jižní části náměstí Míru, nedaleko kostela sv. Vavřince. Patří mezi nejstarší památky města, ale bohužel je neobydlená a velmi zanedbaná. V nejbližší době se plánuje renovace budovy, kam bude přestěhováno Městské informační centrum

Nová vrchlabská radnice stojí v jižní části Masarykova náměstí. Původní barokní budova byla postavena architektem Janem Jiřím Seehakem v letech 1732–1737. Majitelem města tehdy byl hrabě Václav Morzin, milovník módní barokní architektury, mecenáš umění a hudby, jemuž Antonio Vivaldi věnoval proslulé Čtvero ročních období. Kdysi se v přízemí a později i v prvém patře nacházel hostinec. Kolem roku 1848 tu byla hospoda „U zeleného hroznu“ a také sídlo Národní gardy. Dnes je v těchto prostorách obchod.

V přízemí se nacházela radniční síň, v níž nyní sídlí Městské informační a turistické centrum. Radniční věž byla poškozena během bouřky v roce 1801. Novou věž opravil syn tehdejšího starosty Josef Lamb, mladý mistr klempířský. Další obnova věže byla provedena roku 1859. Ještě jedna rekonstrukce budovy včetně věže se uskutečnila v roce 1913 a poslední v novorenesančním duchu v roce 1927 pod vedením městského architekta Hanse Knolla. V 90. letech 20. stol. byly obnoveny fasády radnice a přestavěny její interiéry pro potřeby dnešního městského úřadu.

Nárožní budova radnice ve Vrchlabí má hlavní průčelí obrácené do ulice. V ose štítu nad oknem je umístěn zvon a nad ním městské hodiny. Štít je zakončen čtyřbokou podsaditou věží ukončenou barokní bání s lucernou. Podloubí podpírají čtyřúhelné sloupy z červeného pískovce. Nad prostředním obloukem podloubí je umístěna kamenná kartuše s městským znakem Vrchlabí a královskou korunou. Pod znakem je nápis a datum „Renov 1913“.

Dvoupodlažní průčelí do náměstí má osm okenních os.

Vchodový portál do radnice má pískovcové ostění. U vchodu je kamenná destička se špatně čitelným nápisem a letopočty 1733–37, která se vztahuje k barokní stavbě sídla městského úřadu.

Vstupní síň na čtvercovém půdorysu je zaklenuta křížovou klenbou, naproti vchodu je na stěně umístěna štukatura se znakem města. Uvnitř se nachází kamenná lavice a kamenné profilované ostění dveří. Jedná se v podstatě o jediné architektonické pozůstatky historické minulosti radnice v interiéru. Vedle je velká místnost, ve které se nachází Městské informační a turistické centrum – historický radniční sál. Ostatní místnosti jsou zcela přestavěné, přizpůsobené potřebám hendikepovaných osob, jsou vybaveny výtahy a dalšími dnes nezbytnými vymoženostmi. V budově se nachází kancelář místostarosty a několika odborů. Ostatní kanceláře městského úřadu jsou na zámku.

Původní zámek ve Vrchlabí, který má v současné době čtyřboký půdorys, tři podlaží a v nárožích typické osmiboké věže, nechal postavit ve 40 letech 16.stol Kryštov Gendorf z Gendorfu. Po požáru v roce 1575 byl zámek obnoven a dostavěn. V prvé polovině 18.stol. byly zrušeny opevňovací prvky včetně valů a příkopů, zámecké interiéry byly přestavěny, fasáda byla klasicistně upravena. V 19.stol. byly věže opatřeny cibulovými střechami, byl přistavěn balkon na čtyřech válcovitých sloupech. Dnešní rozměrnější portikus pochází až z roku 1911.

Dnešní fasáda, které do značné míry respektuje fasádu z roku 1913, pochází z roku 1997.

Zámek má velkou vstupní síň zaklenutou valenou klenbou, v níž kromě intarzovaných dveří v klasicistních portálech uvidíme obrazy posledních ulovených krkonošských medvědů a lovecké trofeje visící na stěnách. V prvním patře se nachází sál někdejší knihovny, jehož stěny jsou obložené dřevem s řezbářskými prvky.

V zámeckých sálech se dochovaly štukové stropy ze 17. století a nábytek i obložení stěn bohatě zdobené řezbářskými prvky. Velmi zajímavá jsou renesanční polychromovaná kachlová kamna z roku 1545 s biblickými motivy, umístěná v jedné z místností druhého patra. V dobách Kryštofa z Gendorfu stála kamna v reprezentačním rytířském sálu. Dnes jsou jediným dochovaným prvkem původního vybavení zámku. Kamna stojí na subtilních keramických sloupcích. Nahoře jsou zakončena řadou kachlů připomínající atiku s půlkruhovým štítem, ve kterém je umístěn erb lehnicko-břežského knížectví, letopočet 1545 a nápis, který můžeme přeložit jako „Slovo boží zůstává navěky“. Lehnicko-břežský erb poukazuje na slezský původ kamen. Možná se jednalo o dar jednoho ze slezských knížat Kryštofu Gendorfovi. Téměř stejná kamna se nacházela v renesanční tvrzi Czarne u Jelení Hory v Polsku, další pak na hradě v Břehu, dnes Brzegu na řece Odře.

Zmenšeninu zámku najdeme v Parku miniatur Dolního Slezska v Kowarech jako jedinou českou budovu mezi více než 50 dolnoslezskými miniaturami.